Kříž na Kněhyni - Karel Jan Malina - osobní stránky

Přejít na obsah

Kříž na Kněhyni

Hlavní nabídka > Varia


Na vrchol Kněhyně jsem poprvé vystoupil v  r. 1992, ovšem až v dalším roce jsem ve východním okraji jejího temene  objevil působivou kamennou mohylu. Její tvar a v její přední části v  kameni dobře patrné stopy a obrysy po kdysi vsazené tabulce mi hned  nápadně připomínaly podobný a z kamenů postavený mohutný podstavec  arcibiskupského kříže v nedalekých Podolánkách. To mne svedlo k  domněnce, že tu kdysi na vrcholku mohyly musel stát kříž podobný tomu v  Podolánkách a že ho rovněž nechal postavit nejdéle působící ( v letech  1853 – 1892 ) pastýř olomoucké arcidiecéze kníže arcibiskup Bedřich  Fürstenberg. Tím snáze, že Fürstenberg si z arcibiskupských statků  nejvíce oblíbil hukvaldské panství s beskydskými horami a lesy a osobně k  nim přilnul. Se svojí uzavřenou až samotářskou povahou se nerad  ukazoval na veřejnosti a jeho jedinou velikou vášní byly právě hony na  divokou zvěř. Proto tu často zajížděl a uchyloval se sem z olomouckých  těžkostí a mrzutostí. A kříž v Podolánkách z r. 1860 je jedním z četných  odkazů na jeho pobyty a příchylnost k lidu a honitbám tohoto kraje.  Kněhyni jsem si od té doby z beskydských hor nejvíce oblíbil a nejméně  třikrát ročně jsem se vydával na pěší túru na její vrcholky.
Po  výstupu na návrší hory v pátek 10. října 1997 jsem shledal její mohylu v  ohroženém stavu. Pozastavil jsem se nad tím, že někdo vytáhl zpod ní  několik kamenů a použil je k obložení hned vedle založeného ohniště.  Ovšem tím nejhorším, co mne ještě více sevřelo a pobouřilo, bylo, když  jsem uviděl, že ze zadního úpatí mohyly na skalním výchozu někdo vytrhal  podlouhlé rovné kameny zjevně se záměrem, aby se celá mohyla zhroutila a  ze srázu sesypala dolů…
Své rozhořčení nad tím  jsem mohl okamžitě vyjádřit jen zápisem do vrcholové knihy uložené ve  schránce před mohylou. A protože tenkrát ve mně silně rezonovaly  připravované podklady ke stati o sestře mého pradědečka, Marii  Kolibabeové, jejíž osobní charakter umělecky ztvárnila spisovatelka  Růžena Svobodová do jedné z nejkrásnějších postav svého díla, Maryčky  tanečnice ve stejnojmenné povídce v cyklu příběhů z beskydských hor pod  názvem Černí myslivci, vepsal jsem do knihy tato slova :
Čím  dál větší stesk se člověka zmocňuje na vrcholcích beskydských hor a  zvláště tady na Kněhyni. Nerad bych idealizoval zašlou dobu dávných  předků a obyvatel těchto hor, ale pociťuji opravdovou lítost nad tím, že  se najdou lidé, kteří bez jakékoliv úcty k místům těchto hor,  oslavených též i v Černých myslivcích Růženy Svobodové, se pokusili  vytržením spodních kamenů zničit tento kamenný podstavec někdejšího  knížecího arcibiskupského kříže ( obdobnému tomu, který dosud stojí v  Podolánkách u cesty k hájence Maryčky tanečnice )… Chmurný den, prudký  vítr žene kolem dokola černé mraky…
Podepsal jsem se pouze křestním jménem a za ním uvedl své bydliště.


Když jsem ve čtvrtek 28. září 2000 opět vyšel na temeno Kněhyně,  zjistil jsem, že kamennou mohylu někdo obětavě opravil a zpevnil a  dokonce do jejího vrcholu byla zabetonována nízká železná konstrukce v  podobě gotické fiály a v ní okénko s lomeným obloukem zatím prázdné.  Odhadl jsem, že do něho zřejmě ještě teprve bude vsazena tabulka, ovšem  neměl jsem ani nejmenšího tušení, s jakým nápisem…
A  za jarního putování na Kněhyni v úterý 8. května 2001 jsem u mohyly  zůstal stát ohromen pohledem na vztyčený kříž. Byl připevněn k železnému  stojánku na kamenné mohyle a v jeho okénku byla zasazena destička s  nápisem doslova totožným s nápisem z podstavce kříže v Podolánkách : „Ke  cti a chvále Boží dal postaviti arcibiskup Bedřich kardinál Fürstenberg  v roce 1860“, navíc s dodatkem, že kříž byl obnoven v r. 2000. Ztrnul  jsem. Vždyť podnět k postavení kříže mohl nepřímo vzejít ode mne, z mého záznamu, který jsem vepsal do vrcholové knihy Kněhyně před třemi lety…  Někdo se jím nechal inspirovat…A byl jsem nečekaně zaskočen, protože  tehdy už jsem věděl, že obnovený kříž na Kněhyni neodpovídá historické  skutečnosti. Můj někdejší předpoklad byl mylný. Kamenná mohyla nikdy  nebyla pozůstatkem po kříži postaveném arcibiskupem Fürstenbergem, ale  je zbytkem pomníku, který tu Fürstenbergovu nástupci arcibiskupovi  Kohnovi ( 1892 – 1904 ) jako svému příznivci  postavila Pohorská jednota  Radhošť. Uvádí to Oldřich Tabášek ve studii Pomístní názvosloví  Frenštátské kotliny, kterou publikoval v časopise Hlasy muzea a archivu  ve Frenštátě pod Radhoštěm v r. 1992.

TABÁŠEK, Oldřich : Pomístní názvosloví Frenštátské kotliny. In : Hlasy muzea a archivu ve Frenštátě podRadhoštěm, 1992, č. 3,
s. 63 : „Kněhyňa ( nikoliv Kněhyně ) s plošinou mezi dvěma vrcholy ( 1256 a 1257 m). Její název je doložen okolo roku 1648. Na nižším z obou vrcholů je zbytek památníku arcibiskupa Theodora Khona, příznivce Pohorské jednoty Radhošť.„

Zřizovateli kříže jsem žádný  vzkaz zanechat nemohl, protože ani další vrcholová kniha, v pořadí,  které jsem na Kněhyni od r. 1992 pamatoval, obnovená už jako čtvrtá se  tu dlouho nezachovala… Příležitostně až 27. září 2001 jsem tu našel  novou vrcholovou knihu založenou 2. června téhož roku. Zapsal jsem do ní  své díky a uznání obnovitelům kříže, ale zároveň je prosil, aby se  ozvali na mé uvedené telefonní číslo nebo e-mailovou adresu ohledně  upřesnění historické skutečnosti k tomuto místu. Nikdo se však nikdy neohlásil a tak mi ten nepochybně dobrý člověk, který se snad nechal  podnítit mým pochybeným úsudkem, zůstal neznámým…


Časem jsem se smířil s myšlenkou, že na věci už netřeba nic měnit… I přes rozpor s původní historickou skutečností kříž na Kněhyni zůstává mnohem působivějším a souzní s duchem a historií okolitých hor více než památník dnes zapomenutého arcibiskupa Kohna… A uklidnil mne i Jaromír Šlosar v odpovědi na můj dopis, ve kterém jsem mu mimo jiné napsal o tom, co jsem na Kněhyni svým dohadem možná způsobil : „A víte, že jsem si taky myslel, že původní kříž na Kněhyni nechal postavit Fürstenberg ?... Traduje se to jak mezi místními lesáky, tak mezi milovníky historie. Navíc vše kdysi podpořil Četyna, když v kterémsi románu zmiňuje černé myslivce a loveckou chatu se studánkou na Čertově mlýně.

 
O lidech, kteří iniciovali postavení kříže na Kněhyni, jsem se dozvěděl od paní Pavly Zemaníkové až v r. 2013 při čtvrtém setkání Přátel Beskyd na Horní Bečvě. V lednu 2015 ve snaze získat aktuální kontakt na bývalého čeladenského faráře P. Karla Slívu, který kříž na Kněhyni 5. listopadu 2000 posvětil, mi nečekaně vyšel vstříc s potěšující zprávou pan Petr Anderle. Byl již v kontaktu s obětavými lidmi z Kunčic pod Ondřejníkem, kteří kříž na vrcholu Kněhyně před lety umístili. Poprosil je, aby mu o postavení kříže poskytli informace, aby je mohl zařadit do připravované publikace O lidech v Beskydech a o pozoruhodných památkách a přírodních zajímavostech. Současně pokračoval v pátrání po dokladech, které by potvrdily různá tvrzení, že už v dřívějších dobách na vrcholu Kněhyně nějaký kříž stál. Ovšem nenašly se. Naopak díky Ing. Petru Maršálkovi se objevuje důležitá informace ze starého turistického průvodce Beskydami, ze kterého patrně mohl vycházet mnou zmíněný Oldřich Tabášek:
Na vrcholu Kněhyně stojí z kamenů postavený památník s připevněnou deskou, která latinsky oznamuje, že na inspekční cestě po hukvaldském panství sem vystoupil olomoucký arcibiskup dr. Kohn.
 
KOZEL, Jaroslav: Bezkydy Moravsko-slezské. A. Perout, Moravská Ostrava [1925], 4. opravené a doplněné vydání, str. 43.
 
Petru Anderlemu se nakonec včas podařilo připravit a dokončit tolik potřebnou stať s názvem Opravená historie kříže na Kněhyni, doplněnou cennými fotografiemi. Ovšem zda samotní iniciátoři postavení kříže vycházeli z vlastního anebo z mého mylného dohadu o existenci fürstenbergského kříže na Kněhyni, zůstává nadále zahaleno tajemstvím. Ale dosti už na tom. Rád se připojuji k závěrečným slovům z Opravené historie kříže na Kněhyni: „…děkujeme kunčickým, že citlivě vyzdobili vrchol Kněhyně ke slávě Boží a k potěše nás všech.“
 
ANDERLE, Petr a kol.: O lidech v Beskydech a o pozoruhodných památkách a přírodních zajímavostech I. Okrašlovací spolek Rozhledna v Čeladné, Čeladná 2015, str. 64-67.

Návrat na obsah