Prameny a studánky - Karel Jan Malina - osobní stránky

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Prameny a studánky

Varia

Velké Karlovice, pramen potoka Velká Hanzlůvka na Vysoké

Turisticky  značená stezka na Vysoké, nejvyšším vrcholu Vsetínských  vrchů,  odedávna vedla po jejím jižním úbočí. Když bylo lesní těžbou její   návrší na samém počátku 90. let minulého století odlesněno a z Vysoké   se po mnoha desetiletích znovu otevřel podmaňující a jedinečný kruhový   rozhled, bylo turistické značení převedeno z úbočí Vysoké přes její   vrchol. Nově vysazený lesní porost ovšem velice rychle změnil holou  tvář  Vysoké, kterou už nyní čím dál do větší hloubky znovu obepíná les,  a  kouzelné výhledy
z ní vzaly na dlouhé časy nenávratně za své…
Kdykoliv   jsem procházel po lesní cestě na jižním úbočí Vysoké ( v nadmořské   výšce přibližně 885 m ), vždycky mne upoutávala v trávě skrytá tůňka   vody. Mohla by z ní být studánka.
A podařilo se mi ji v červnu 2005 postavit. V suchém a letním období pramen ovšem není kvalitní.
Na severním úbočí Vysoké se nacházejí prameniště Rožnovské Bečvy a Bílé Ostravice…  



Horní Bečva, pramen Žárového potoka v Juráčce

Místa někdejších polností, pastvin a lesa bývalého fojtství na Horní Bečvě s jejich přilehlým okolím nesou řadu zajímavých názvů i stop po   jejich hospodářském využívání v minulosti…
Lesnatý vrch nadmořské   výšky 759,7 m v mapách patrně nepřesně označovaný jako Červenec nesl v   nepodchycené terminologii starousedlíků nejen pro svá jihozápadní úbočí   dodnes dochovaný název Juráčka, zatímco Červencem byl označován od něho   směrem k severovýchodu vrch o nadmořské výšce 726,5 m a dále za ním k   východu se rozkládá Míčův vrch ( 683,4 m ). K logickému označení vrcholu lesa Juráčky názvem Červenec svádějí místní názvy starých sídelních   lokalit na jeho východním a jižním úbočí – Horní Červenec a Dolní   Červenec.
Název rozsáhlé a prudce vystupující stráně nad bývalým   hornobečvanským fojtstvím pod lesem Juráčkou Žáry vznikl pravděpodobně   při získávání této zemědělské půdy po žáru nebo žárech, tzn. požáru,   vyhoření lesa, a v ní protékající potok byl odvozeně nazýván Žárovým…
V Juráčce při levém břehu Žárového potoka pod křižovatkou lesních cest   jsou v terénu patrná obvyklá tři stanoviště někdejšího milíře ( v   současnosti na prostředním z nich stojí krmelec pro zvěř ).
Do   prameniště Žárového potoka ( přibližně v nadmořské výšce 665 m ) při   těžbě dřeva na sklonku 70. let minulého století patrně někdo z lesních   dělníků zasadil dřevěnou rýnku, která se časem rozpadla a někdo ji   nahradil korýtkem z plastu…
V červenci 2007 jsem toto místo obnovil a zpevnil k němu přístup…




Horní Bečva, pramen „Hladové vody“ v Juráčce

Při bývalém fojtství se někdy od druhé poloviny 19. století   nacházely tzv. hoferské chalupy s vyčleněnými políčky a lukami, na nichž si jejich trvalí nájemci ( podruzi = hofeři ) samostatně hospodařili a   přitom nádenickou prací a službou zajišťovali provoz velkého   hospodářství někdejšího fojtství… Taková skrovná chalupa s hospodářstvím stála i uprostřed lesa Juráčky na jejím prudkém západním úbočí,   nazývaným prostě Na lúce…
Za dolním okrajem její pastviny vyvěralo v lese silné vodní zřídlo ( přibližně v nadmořské výšce 600 m ), odedávna využívané k napájení dobytka. Ovšem tomuto pramenu se říkalo Hladová   voda s poukazem na její údajné účinky podporující trávení…
Od  začátku března do konce dubna 2008 jsem pramen upravil na studánku a  zpřístupnil ho. Žel v červnu 2014 bylo bezprostřední okolí pramene  poškozeno vývraty smrků, způsobenými větrnou smrští…

Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky