Ke vzniku obce Prostřední Bečvy - Karel Jan Malina - osobní stránky

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Ke vzniku obce Prostřední Bečvy

Výběr z mých textů

   Přestože dobou svého vzniku a existence Prostřední Bečva patří mezi  nejmladší obce na Rožnovsku, jsou poznatky o jejím ustanovení a o životě  jejích obyvatel v 18. století a až do poloviny 19. století značně kusé.  A nelze se tomu divit, protože pramenná základna k poznání historického  vývoje obce se prakticky skoro vůbec žádná nedochovala.
  V prvé  řadě představuje pro Prostřední Bečvu nenahraditelnou škodu ztráta první  a nejstarší gruntovní čili pozemkové knihy Horní Bečvy. Došlo k ní už v  18. století při dlouho trvajícím sporu o hranice na území později  založených Karlovic mezi rožnovským a vsetínským panstvím v letech  1698-1713. Hornobečvanská gruntovní kniha jako jeden z dokladů byla  předložena brněnskému tribunálu, u kterého se měl spor rozřešit. Tam se  ale nenávratně ztratila, jak dokládá zmínka v později nově založené  jak hornobečvanské[1], tak i prostřednobečvanské gruntovnici[2]  ( viz obr. 3 ). Poznámka zanesená v gruntovní knize Prostřední Bečvy nám ovšem neobjasňuje, zda se jednalo pouze o ztracenou gruntovnici H.  Bečvy, anebo zda v té době už existovala i první gruntovní kniha P.  Bečvy, pokud ovšem byla vůbec založena hned při vzniku obce. K další  ztrátě došlo v r. 1898, kdy byla odprodána většina rožnovsko-krásenského  panství. Písemnosti týkající se rožnovské části velkostatku byly  postoupeny do Rožnova na lesní úřad, ale podle výpovědi pamětníků došlo  tehdy v rožnovské papírně k rozsáhlé ničivé skartaci, které padly za  oběť tři vozy písemností. Zřejmě byly zničeny kromě účtů zbytky  písemností přenesené agendy a skoro beze zbytku starší archiválie  dominikální správy.[3]
Při těchto ztrátách o to  cennějším pramenem, žel v minulosti málo využívaným, se stávají církevní  matriky. Matriky jako důležitý pramen pro lokální i regionální historii  bývaly často opomíjeny zřejmě z toho důvodu, že genealogické bádání,  má-li se dobrat zajímavých výsledků a objevit pozoruhodné souvislosti,  vyžaduje časově i metodicky značně náročné postupy navíc s překonáváním nejedné nástrahy rukopisných záznamů různé kvality. Teprve až v době  nedávné se vyznamně uplatnila metoda rané užité občanské genealogie,  podle které byla prakticky rozpracována teorie o znásobených příjmeních v  jednotlivých farnostech Valašska.[4]
Ovšem o to s  větším podivem se můžeme ptát, proč zatím stále nebyl ověřen tak snadno  dostupný údaj, kdy se v hlášeních farníků při matričních zápisech jejich  křtů, oddavků a pohřbů  objevuje fakticky poprvé název nové obce  Prostřední Bečvy. Od tohoto prvního záznamu je přece možné odvodit s  přesností i rok vzniku či ustanovení Prostřední Bečvy jako samostatné  obce.
První záznam Prostřední Bečvy v rožnovské rodné matrice je z 15. prosince 1703.[5] V oddací matrice je Prostřední Bečva poprvé zmiňována 24. ledna 1704.[6] Naopak  v úmrtní matrice se značným opožděním až 10. června 1706, což bylo  očividně způsobeno tím, že v té době ne každý pohřeb byl matričně  evidován.[7]  Na základě toho je zcela zřejmé, že vznik Prostřední Bečvy můžeme klást do roku 1703.









    
Obr. 1-2. Ukázka záhlaví a první záznam Prostřední Bečvy z 15. prosince 1703 v rožnovské rodné matrice z let 1688-1734.


Abychom  o tom nabyli větší jistoty, v matrikách analogicky sledujeme záznam  Karlovic. Právě Karlovice, u nichž je známo přesné datum jejich  založení, mohou prokázat, v jakém časovém rozpětí od data jejich vzniku  se název obce poprvé objevil v matrikách. Zakládací listinu nové vsi pod  jménem Karlovice vydal majitel panství Karel Jindřich ze Žerotína dne  8. listopadu 1714.[8] Farníci z Karlovic oznamují poprvé na  rožnovské faře název své obce při zápisu do rodné matriky dne 18. dubna  1715, tzn. po pěti měsících od jejího založení.[9]
Prostřední Bečva byla tedy pravděpodobně ustanovena někdy ve druhé polovině roku 1703.  Stalo se tak za Maxmiliána Antonína, hraběte ze Žerotína, který po  zániku meziříčské větve rodu Žerotínů jako poslední potomek vízemberské  větve rodu získal v r. 1694 rožnovské panství a vlastnil a spravoval ho  až do své smrti v r. 1706. Prostřední Bečvu jako novou ves vrchnost  zřídila oddělením západní části území Horní Bečvy[10], která  nadále vedle Dolní a Prostřední Bečvy jako největší obec zaujímala velmi rozlehlý prostor celé pramenné oblasti Rožnovské Bečvy. Sahala až na  sporné území později založených Karlovic, protože pasekářské usedlosti,  které tam vznikaly, byly zapisovány do hornobečvanské gruntovní knihy,  případně i do gruntovních knih dalších obcí podle toho, odkud noví  osadníci přicházeli.
Dělící linie mezi Prostřední a Horní Bečvou  byla vedena od levého břehu Bečvy proti proudu potoka Kyvňačka a od  pravého břehu Bečvy částečně podél koryta potoka Kněhyně a následně  proti proudu Komárového potoka. Teprve až po čtyřiceti letech od svého vzniku, v r. 1744, se Prostřední Bečva dočkala založení své ( první ? )  gruntovní knihy. Důvodem, proč byla založena až s takovým opožděním,  mohlo být vyčkávání na případný nález a vrácení ztracené původní  hornobečvanské gruntovnice. Tehdy byla také současně založena nová  gruntovní kniha pro Horní Bečvu.


Obr.  3. Záznam z 26.3.1793 v gruntovní knize Prostřední Bečvy se zmínkou o  ztrátě starých „rejster“ ( gruntovní knihy ), který v přepisu s drobnými   korekcemi zní : „Zápis pasek Jana Skalického po jeho otci Janu  Skalickým, který bez zápisu zemřel, otec ale jeho dle svědectva Mikoláše  Holuba a Jana Malého v rejstrach, které při soudě rozepřách hranic se  vsetínským panstvím v Brně zůstaly, zapsané měl.“




[1]    Zemský archiv (ZA) Opava, fond Velkostatek Valašské Meziříčí – Rožnov, gruntovní kniha H.Bečvy, i.č. 59, sig. 3444,
    fol. 156r.  

[2]   Tamtéž, gruntovní kniha P. Bečvy, i.č. 111, sig. 3452, fol.119r.

[3]   TUREK, Adolf : Úvod inventáře fondu Velkostatek Valašské Meziříčí – Rožnov 1540-1949. Státní archiv v Opavě
1965-1966, bez str.

[4]   Viz ROLINC, Vladimír : Příručka pro genealogy třetího tisíciletí. Metoda komplexních identifikačních  rozborů  pro
období rané užité občanské genealogie do roku 1780.
 Brno – Rožnov p.R. Moravská genealogická a heraldická  
společnost, Genealogické centrum Valašska 2003.

[5]   ZA Opava, Sbírka matrik (SM), VM-VIII-1, fol. 92r. Matriční svazky jsou již z větší části pro veřejnost  přístupné na
webových stránkách Zemského archivu v Opavě : http://matriky.archives.cz

[6]   ZA Opava, SM, VM-VIII-4, fol. 76v.

[7]   ZA Opava, SM, VM-VIII-6, fol. 78v.

[8]   PAVLÍK, Richard : Zakládací listina vsi Karlovic z roku 1714. In : Dolina Urgatina, 1, 1946-1947, s. 33-35.

[9]   ZA Opava, SM, VM-VIII-1, fol. 193r.

[10]  Prostřední Bečva rozhodně nevznikla oddělením části Dolní Bečvy a části Horní Bečvy, jak se  uvádělo před sto lety
v dobové regionální vlastivědné literatuře ( KRAMOLIŠ, Č. : Rožnovský okres. Vlastivěda moravská. II.  Místopis
Moravy, č.55, Brno 1907, s. 139; PAPICA, K. : Osazení kraje  rožnovského. Rožnov, Místní odbor Nár. jednoty
[1911], s. 31 ). Dokládají to soupisy usedlíků Dolní a Horní Bečvy v urbáři meziříčského a rožnovského panství z r.
1675 a v lánském  rejstříku z let 1656 a 1676  srovnáním s Tereziánským katastrem.  MZA Brno, fond D1, L50, fol.
45v-50r;  fond D4 T28, fol. 178v-191r.  ZA Opava, Vs Val.-Meziříčí – Rožnov,  i.č. 195, fol.  205-212, 215- 223.


Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky