„Škoda je Mezříča, …“ - Karel Jan Malina - osobní stránky

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

„Škoda je Mezříča, …“

Suspiria
 
 „Tak nerada do teho Mezříča jezdím“, vyřkla kdysi, když jsem odrůstal dětským školním létům, moje stařenka. Konat cestu do Valašského Meziříčí pro ni zpravidla znamenalo jet do nemocnice. Tehdy jsem pro sebe poprvé vědomě zaznamenal tento zkomolený či zkrácený název města a musel se nad ním zamyslet. Byl pro mě nepochopitelný. Vždyť městem je to „Meziříčí“. Název vznikl označením jeho polohy mezi dvěma řekami a při jejich soutoku. Ale už záhy se ve mně probouzelo tušení, že v běžné hovorové mluvě místního nářečí vznikla tato zkratka jaksi přirozeně a nevyhnutelně. A to když jsem si sám u sebe začal uvědomovat, že při letmém vyslovování názvu, např. v autobuse k uvedení cíle cesty, mně Meziříčí nějak drhlo mezi rty, až z něho najednou bylo Mezříčí. Úspornost verbálního vyjadřování stojí za vznikem zkratek a jejich výslednou podobu ovlivňují slovotvorné, fonologické i gramatické zvyklosti jazyka. Podobně a ovšem už před mnoha staletími vznikla i zkratka jména Mez[i]říč[í], jak ho v této i v jinak psaných variantách dokládají historické nejen české, ale i německé prameny. A že tato zkratka vzešla z jazykových obecně přirozených dispozic, dokládá nejen uvedený místní a regionální nářeční tvar, ale i jeho obdoby Medříč v nářečí obcí sousedního starojického a novojicko-štramberského panství anebo Mezřejč v kelečském nářečí, tolik známém nadměrným užíváním přípony –ej. A podobně vydáme-li se do opačných končin Moravy na Vysočinu bývalo i Velké Meziříčí nazýváno Medřičem. Stejné nářeční varianty názvu Meziříčí, který nese podle Chytilova místopisu Čsl. republiky (1930) až šest obcí, se objevovaly i v Čechách. Podobnou proměnu do tradičního nářečního výrazu Hradišč získalo Uherské Hradiště, jak mimo jiné dokládají z jeho regionu četné nádherné písně: Hradišču, Hradišču, na vodě, na blatě... Hradišču, Hradišču, nech do ťa hrom bije… Druhé zmíněné písni je motivem blízká valašská pěsnička Škoda je Mezříča, není hoden státi… U zkratkových slov se rod řídí podle jejich zakončení.  A nejinak je tomu i u Mezříča a Hradišča, které jsou rodu mužského.
 
Mimo region hlavně od druhé poloviny 18. století vznikal název Valašské Meziříčí, zatímco místně a regionálně se pro Meziříčí od 16. století užívaly kolísavě přívlastky „nad řekou Bečvou“ anebo častěji „pod Rožnovem“ a naproti tomu Rožnované své městečko běžně označovali názvem „Rožnov nad Mezříčem“. Když název města až v 19. století získal pevnou podobu Valašské Meziříčí, jeho německý výraz Wallachisch Meseritsch přitom zachovává jeho nářeční podobu mužského rodu.
 
Starobylý nářeční výraz názvu města Mezříč neoddělitelně s regionálním dialektem patří k našemu nemateriálnímu kulturnímu dědictví. Ovšem nářeční slovní zásoba ustupuje vlivu spisovného jazyka a nářečí českého národního jazyka postupně zanikají. V pokračujícím obecném jazykovém vývoji vznikla i zkratka novodobého názvu města v podobě slangového výrazu Valmez. A zcela podobné slangové zkratce Velmez neuniklo ani Velké Meziříčí. Zkratka Valmez jistě není vázána na období komunistické totality, ale z jejího podhoubí bezesporu vznikla, protože pod vlivem ruštiny po roce 1948 nastal skutečný rozkvět zkratkových slov a jmén. Dokonce v současné běžné mluvě nejmladší generace lze zachytit jeho degradovanou podobu Val.
 
Nelze jistě zabránit tomu, pokud další vývoj ukáže, že jazykově krásnější a zvučnější Mezříč si vůči slangově ošklivému Valmezu zachovává menší odolnost a bude se nadále z naší řeči vytrácet. Od té doby, kdy jsem si objasnil jeho regionálně historickou totožnost a začal se s ním setkávat i v pramenech spojených s mými předky, ho ve své mluvě užívám vědomě a neústupně. Zaslouží si, abychom ho udržovali a předávali.
 
Když ředitelka Městké knihovny ve Valašském Meziříčí, paní Zdeňka Smahlová v červnu 2015 veřejnost informovala o zahájení Týdne čtení, kterým se knihovna připojila k celorepublikovému projektu „Celé Česko čte dětem“, tuto akci v místní knihovně nazvala obdobně „Celý Mezříč čte dětem“. Nevím, nakolik její volba názvu byla záměrná či vědomá, ale zcela určitě nezanedbatelně souzní se záměrem projektu ukázat radost a dalekosáhlý význam a užitečnost z každodenního čtení dětem.                                                   
                                                                                                                                                                  leden 2016

Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky